středa 16. dubna 2014

Kterak jsme cestovali autobusem

Cestování vlakem po Japonsku už máme dost v malíku. Především proto, že máme Rail Pass, který nás opravňuje k cestování jakýmkoliv vlakem Japonských Drah (kromě dvou nejluxusnějších šinkansenů). Co se vlaků týká, vyzkoušeli jsme už téměř vše od šinkansenů po couráky. Autobusy jsou pro nás ovšem stále výzva. Pokud v nich platí IC karta, stačí si jen pípnout při vstupu a výstupu a trefit správné dveře, to se ještě dá. Pokud ale platíte v městském autobuse penězi, funguje tam jakási magie, kde si dle displeje vpředu (nebo jiného okultního nástroje) spočítáte, kolik byste měli platit a pak přesný obnos vhodíte při výstupu do průhledné kasičky u řidiče.
Autobusy k dopravě po Japonsku používáme v podstatě jen pro cesty do míst, kam se nedá dostat vlakem nebo pěšky.  A právě taková situace nastala minulý týden v Kanazawě. Nejprve jsme se museli nějak přepravovat po Kanazawě samotné. To bylo nakonec mnohem jednodušší, než jsme čekali. V tomhle městě totiž operuje tzv. JR Bus, tedy autobusová linka patřící pod Japonské Dráhy, kterou jsme díky Rail Pasu měli zcela zdarma.
O něco zajímavější byl výlet do vesničky Širakawa, kam se dá dostat pouze dálkovým autobusem s místenkou a nijak jinak. V předvečer plánovaného výletu se nám povedlo na autobusovém nádraží rezervovat dvě předposlední a nepříjemně drahé jízdenky (hodina cesty asi 500 Kč) na autobus s roztomilým názvem Nohi Bus. Další den ráno proběhlo vše podle plánu a správným autobusem jsme se dostali na správné místo ve slíbený čas. Dokonce nám cestou i pustili nějaké to anglické hlášení. Autobus byl totiž z větší části zaplněn zahraničními turisty.

 


Ze Širakawy jsme se odpoledne chystali opět autobusem pokračovat do dalšího zajímavého města Takajama a odtamtud už hezky vlakem zpět do Kanazawy. U tohoto autobusu mělo stačit koupit jízdenku přímo v Širakawě chvíli před odjezdem, což jsme se také pokusili udělat. Při nákupu jízdenky se ovšem úřednice tak nějak ošívala, odešla se na chvíli poradit s kolegy a pak přivedla někoho, kdo nám zvládne anglicky vysvětlit, co je za problém. Pan v okýnku se nám začal omlouvat a tak jsme čekali, že je problém v tom, že se do busu už nevejdeme. Příčinou omluv ale bylo to, že je na dálnici zácpa a autobus by tak mohl nabrat zpoždění, možná až hodinu. Řekli jsme, že nám to nevadí a jízdenky stejně koupíme. Zaměstnanci autobusové společnosti se nám ještě chvíli snažili cestu rozmluvit, ale když jsme je ujistili, že tam opravdu chceme a opravdu nám zpoždění nevadí, lístky nám prodali.
Po nástupu do autobusu měl řidič dlouhý proslov v japonštině, kde japonský hovořícím cestujícím vysvětlil, co se děje, anglicky pak pronesl pouze "Jedeme jinou cestou. Příjezd o 15 minut později. OK?" Výsledné zpoždění bylo opravdu jen čtvrthodinové. Paráda.
Vtipná byla i hlášení v autobuse před příjezdem do cíle. Z japonského přednahraného jsme s naší znalostí japonštiny pochopili zhruba toto: "Za chvíli zastavíme v Takajamě. Vítejte v Takajamě. Místní specialitou je udon. Kdo si chce dát udon, ať se po výstupu z autobusu dá doprava. Vlakové nádraží bude nalevo. Prodejnu suvenýrů najdete naproti nádraží." Anglické hlášení informovalo suše "Příští zastávka Takajama."
Pak přišel ještě osobní proslov řidiče. Standardně jsou tu lidé před jakýmkoliv vystupováním z dopravního prostředku upozorňováni na to, aby si nic nezapomněli. Tento řidič to ovšem povýšil ještě tím, že vyjmenoval, co všechno bychom si tam mohli zapomenout (mobil, kabelku, deštník...).
Zkrátka a dobře, cestování autobusem je docela sranda. Asi to ještě zkusíme.
Lusi

5 komentářů:

  1. Dostáváte při vhození do magické kasičky v autobusech na oplátku nějaký lístek? Takhle to totiž zní skoro jako by to jízdné bylo dobrovolné :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Nene, žádný lístek, nic. Jen ty peníze dovnitř kloužou po takové dlouhé průhledné skluzavce, aby si řidič mohl přepočítat, kolik tam házíte. Jak to ale ví on, netuším. Jak říkám, do téhle magie jsme ještě úplně nepronikli. Tenhle způsob placení jsme letos ještě nevyužili a minule snad jen v Kjótu, kde bylo jízdné jednotné.

    OdpovědětVymazat
  3. no... a proč by někdo měl házet jiný obnos než správný?

    OdpovědětVymazat
  4. Tak třeba se splete... i když, to se tady vlastně nestává :)

    OdpovědětVymazat
  5. To nevím, mě spíš zaujala hezká myšlenka hromadné dopravy za dobrovolné vstupné :-)

    OdpovědětVymazat