Že v Japonsku mají kočičí ostrov, kde žije více koček než lidí, je všeobecně známá věc. Nicméně z běžných turistických míst je to pekelně z ruky. Před pár měsíci ale začala internetem prosakovat informace o existenci králičího ostrova, který byl shodou okolností na naší trase. Plán byl tedy jasný.
Ostrov Okunošima je v posledních letech známý především díky tomu, že se na něm vyskytuje až nehorázné množství volně žijících roztomilých králíčků. Dříve byl ale známý kvůli věci dost odlišného charakteru - od konce dvacátých let zde totiž byla tajná továrna na jedovaté plyny. Ostrov tím začal být známý samozřejmě až ve chvíli, kdy se to provalilo, výroba chemických zbraní byla ukončena a továrna tedy už nadále tajná nebyla :) Dnes je na ostrově vybudováno dokonce i muzeum jedovatého plynu pro připomínku hrůz z dob minulých.
Ale nezapomínejte, že kromě toho je tam taky ta spousta králíčků! Okunošima je prostě ostrov protikladů. O tom, kde se na ostrově vzalo tolik králíků, existují dvě legendy. První se odvíjí od toho, že králíci byli za války na ostrově drženi jako testovací zvířata a po zrušení továrny se prostě rozutekli po ostrově a přemnožili se. Druhá legenda mluví o školní výpravě, která tam v sedmdesátých letech vypustila 8 králíků, o které už se nemohli školáci ve třídě starat. A za ta léta se jim rodinka pěkně rozrostla.
Ostrov se nachází v prefektuře Hirošima a dostat se na něj dá trajektem z pevninské stanice Tadanoumi (má mimochodem skvělý název - v mém neodborném překladu "jen obyčejné moře"). Cesta trajektem zabere jen pár minut a ve špičkách vyjíždí snad každou čtvrthodinu. Do Tadanoumi jezdí lokálka z Mihary, což je taky fajn zážitek a připomenutí toho, že ne všechny vlaky v Japonsku jsou šinkanseny, jak se někdy může zdát. Nicméně je to JR trať, takže RailPass v pohodě platí.
Celá Okunošima má obvod pouhých 4,3 km, takže by se dala v klidu obejít asi za hodinu. Akorát, když se budete zastavovat u každého aspoň trochu kawaii tvorečka, kterého potkáte, může to být i na několik hodin. My navštívili ostrov v době, kdy asi byl nějaký zavírací den nebo co, jelikož s námi na ostrově byli jen další 3 cizinci a několik japonských školních výprav, turistické centrum bylo zavřené a v místním hotelu to taky moc nežilo. Naštěstí jsme ale v onom hotelu sehnali speciální krmení pro králíky (kelímek za směšnou cenu 100 jenů - nejlepší investice ever - láska králíků na víc než hodinu pořízená za 20 Kč) a mohli se jít přátelit s chlupatými obyvateli ostrova.
Místní ušáčci jsou moc přátelští, spořádaně jedí jim určené krmení, vlezou vám všude, kam je necháte, a občas se nechají i krmit z ruky. Žádný nás nekousl ani nijak nenapadnul a na fotkách se tvářili nadmíru roztomile. Po čase jsme ale objevili jejich temnou stránku - čůrají. A to dost. Za dvě hodiny obcházení ostrova a průběžného krmení to moje kalhoty chytly asi 4x napřímo od kolen dolů. Ale mně to za to stálo (zlatý rychleschnoucí outdoor). Kdo by odolal těm rozkošným tlamičkám.
Lusi
Žádné komentáře:
Okomentovat